30.11.2010 (změny v daňovém řádu)

pokuta za opožděné podání daňového přiznání

i dosud mohl správce daně uložit za opožděné podání daňového přiznání sankci v podobě tzv. zvýšení daně. v zásadě však rozhodnutí o této sankci resp. její přesné výši (maximální limit 10% daňové povinnosti) záleželo jen na správci daně. naproti tomu daňový řád zavádí pokutu za opožděné podání daňového přiznání a upravuje přesný způsob výpočtu její výše. v případě zpoždění delšího než 5 pracovních dnů bude automaticky účtována pokuta ve výši 0,05% vyměřené daně nebo nadměrného odpočtu, resp. 0,01% daňové ztráty (maximální limit je nicméně 5% daně, nadměrného odpočtu nebo ztráty).

nemožnost podat „odvolání proti vlastnímu přiznání"

podle daňového řádu již nebude možné podávat tzv. odvolání proti vlastnímu daňovému přiznání. daňové subjekty tak ztratí nástroj, který jim alespoň v omezené míře umožňoval získat právní jistotu ohledně správnosti či nesprávnosti daňové povinnosti, kterou si sami vypočetly a uvedly v řádném nebo dodatečném daňovém přiznání.

dodatečná daňová přiznání na daň nižší

daňový řád přináší nově formulované podmínky pro podávání dodatečných daňových přiznání na daň nižší, resp. na daňovou ztrátu vyšší. podle těchto nově stanovených podmínek bude třeba, aby vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši. je zřejmé, že záměrem bylo vyloučit případy, kdy daňový subjekt uplatnil při zpracovávání svého řádného daňové přiznání nesprávný výklad právních předpisů. nicméně konkrétní výklad nově vymezených podmínek bude především záležet na postupech uplatňovaných správci daní po 1. lednu 2011. oproti stávajícímu stavu je však třeba počítat s rizikem určitého zúžení možnosti podání dodatečných daňových přiznání na nižší daň, resp. na vyšší ztrátu.

lhůta pro stanovení daně: „3+"

podle nového daňového řádu se bude tzv. prekluzivní lhůta (nově „lhůta pro stanovení daně") počítat ode dne uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání, nikoli tedy od konce zdaňovacího období, v němž daňová povinnost vznikla. zároveň byl sestaven přesný seznam skutečností, které mají za následek prodloužení nebo přerušení lhůty pro stanovení daně. oproti současnému stavu, který je založen především na judikatuře správních soudů, bude lhůtu pro stanovení daně nově prodlužovat i podání dodatečného daňového přiznání nebo doručení platebního výměru. lhůtu pro stanovení daně bude i nadále přerušovat zahájení daňové kontroly. stávající znění daňového řádu i nadále počítá s tříletou lhůtou pro stanovení daně. jak jsme vás však nedávno ve spojitosti se zmiňovanou technickou novelou upozorňovali, lze v příštích letech očekávat prodloužení lhůty na 5 let. v této souvislosti lze dále ještě připomenout, že daňový řád přináší i možnost prodloužení lhůty pro stanovení daně v případě daňových trestných činů.

změny u daňové kontroly

při zahájení daňové kontroly podle daňového řádu bude správce daně muset přesně vymezit rozsah, v jakém bude kontrolu provádět, a toto vymezení bude moci v průběhu daňové kontroly dle potřeby upravit. pokud by správce daně později zahájil daňovou kontrolu téhož zdaňovacího období, ale v jiném rozsahu, nebude se jednat o opakování daňové kontroly, ale o provádění daňové kontroly v nově vymezeném rozsahu. pro opakování daňové kontroly v již dříve kontrolovaném rozsahu pak daňový řád stanoví přesné podmínky, a to buď zjištění nových skutečností, nebo podání dodatečného daňového přiznání. kontrolu však bude moci opakovat jen ve vztahu k nově zjištěným skutečnostem nebo ve vztahu k důvodu pro podání dodatečného daňového přiznání. v rámci projednávání zprávy o daňové kontrole se daňový řád snaží omezit neúčelné podávání dodatečných vyjádření ke kontrolním zjištěním tím, že k výsledkům kontroly se daňový subjekt bude moci vyjádřit v zásadě jen jednou. průběh daňové kontroly bude správce daně oprávněn zaznamenávat i audiovizuálně.

platba daní

za den úhrady se bude, stejně jako od 1. listopadu roku 2009, považovat den připsání platby na účet správce daně. podle daňového řádu však bude úrok z prodlení v případě opožděné úhrady daně účtován až od pátého pracovního dne po dni splatnosti daně. daňový řád se tak snaží ponechat dostatečný prostor (4 pracovní dny) k provedení plateb na daních.

promíjení příslušenství daně z důvodů tvrdosti zákona již nebude možné

obecná možnost promíjení příslušenství jakékoli daně z důvodů tvrdosti zákona tak, jak ji známe dnes, nebyla daňovým řádem převzata. o prominutí příslušenství daně z důvodů tvrdosti zákona podle stávajících pravidel je možné požádat nejpozději do 31. prosince 2010. od ledna příštího roku pak bude možné žádat o prominutí daně nebo příslušenství pouze v případech stanovených ve zvláštních zákonech, tj. v současné době v případech vymezených v zákoně o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, nebo v zákoně o rozpočtových pravidlech. samotný daňový řád umožňuje správci daně prominout pouze úrok z posečkané částky v případě povolení posečkání s úhradou daně. daňový řád konečně dává ministrovi financí možnost prominout daň nebo její příslušenství plošným rozhodnutím všem daňovým subjektům v případě mimořádných, především živelných událostí nebo v případě nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů.

přechodná ustanovení

smyslem přechodných ustanovení jakékoli novelizace právních předpisů je určení toho, které aspekty právních vztahů se mají řídit dosavadní právní úpravou a na které aspekty se má aplikovat úprava nová. hlavním principem přechodných ustanovení daňového řádu je jejich účinnost počínající příštím rokem, všechna neukončená daňová řízení se tedy již od prvního ledna budou řídit úpravou obsaženou v daňovém řádu. tento princip bude platit i pro samotnou lhůtu pro stanovení daně, resp. pro její délku a průběh. naproti tomu se tento princip neuplatní u sankčních mechanismů, jakými jsou penále nebo zvýšení daně za opožděné podání daňového přiznání anebo pokuta za nesplnění nepeněžité povinnosti.

zdroj: petr toman, eva doložílková, kpmg česká republika